Armatipodibus giganteus

Filip Šimůnek - projekt na biologickou olympiádu se zadáním Fantastický organismus

OBRNĚNÝ ARTHROPODIBIÁN

Armatipodibus giganteus

Z celé hojné a všeobecné skupiny arthropodibiánů je Armatipodibus Giganteus největší a nejzajímavější. Arthropodibiáni jsou rozmanitá skupina pokrývající mnoho ekologických nik od rozkladačů přes vodní predátory a koloniální druhy až po podivné tvory poskakující po lávových polích. Armatipodibus je však jedinečný tím, že pokrývá hned dvě role v ekosystému.                                                          
                                                                                                                            
Výskyt: Vyskytuje se na pláních subtropického měsíce, kamenného obra Promethea III na severovýchodě kontinentu Ortunak a jihovýchodě kontinentu Kramun.  
                                                                                                         
Rozměry: délka - samice 30 cm, samec 20 cm   hmotnost - samice 750 g, samec 400 g

Pohlavní dimorfismus: Samec a samice mají naprosto odlišný životní styl. Samice mimo páření tráví celý život pod zemí v rozsáhlé síti tunelů, zatímco samec žije na povrchu a pohybuje se dlouhými skoky. Také je samice asi o polovinu větší a těžší než samec. Mimo jiné se u nich liší tvar zubů a klů. Samec má špičaté zuby typické pro masožravce, ale samice je má ploché, protože se živí především hlízami a kořínky. Samec má zahnuté kly sloužící k obraně a vzájemným soubojům, zatímco samice má kly rovné a používá je hlavně k vyhrabávání hlíz.

Rozmnožování: Během rozmnožování si samice vyhrabe ozvučnou komoru a začne volat samce. Pokud přijde více samců najednou, začnou si poměřovat rohy a pokud se ukážou stejné, započne souboj, ve kterém si svými kly mohou způsobit vážná zranění. Po spáření samice naklade na stěnu hnízdní komory 15-20 vajec, o která se nestará. Po několika týdnech se z nich vylíhnou asi 2,5 cm dlouhá mláďata. Samci po dosažení asi poloviny svojí dospělé velikosti odcházejí na povrch, ale samice zůstávají pro celý život v tunelech.

Potrava: Potrava je u obou pohlaví rozdílná. Samice se živí výhradně hlízami vexillia. Samec loví malé živočichy, například malé hexognathy, ale stejně jako samice nepohrdne mršinou.

Obrana: Hlavní obranou Armatipodiba je jeho pevný chitinový krunýř, do kterého se umí samice celá skrýt, zatímco samci zakrývá jen měkké části těla. Také podobně jako někteří pozemští měkkýši má pod krunýřem trubici stříkající kyselinu. Pokud predátor zaútočí na samici, stočí se do klubíčka, varovně naježí ostny a zaklíní se v tunelu. Pokud se predátor nevzdá, varuje ho vystrčením trubice. Když predátor (obvykle nezkušený) dále útočí, postříká ho kyselinou. Samec se při útoku predátora obvykle snaží utéct, ale pokud je zahnán do úzkých, nafoukne se a hlasitě syčí. Pokud to predátora nezastraší, nastaví mu svou falešnou hlavu, aby na ní zaútočil v domnění, že je to jeho pravá hlava. Poté hlavu upustí a nechá mrskat, aby predátora zaujala. Stejně jako samice si nechává kyselinu jako poslední možnost. Je však zcela bezbranný proti jistému druhu velkého, dravého hexognatha, který si vyvinul silnou kůži na pařátech a neslyšný let.